IM Dejf Kaňovský: Proč je dobré řešit samomaty

Ve svém posledním díle seriálu o řešení pozic skladebního šachu zamířil IM David Kaňovský k samomatům. Přinášíme Vám poslední díl jeho série o netradičních úlohách v šachovém tréninku vytvořený pro šachuj.cz

Poslední část čtyřdílného seriálu o užitečnosti řešení pozic skladebního šachu jsem se rozhodl věnovat samomatům. V první řadě si musíme říci, co to je samomat. Lidově řečeno se toto slova užívá i ve slangové šachové řeči. Jistě jste už sami slyšeli nebo i někdy pronesli: „Joo dneska, to zase byla partie. Soupeř nic nepředvedl a já si vlastně dal takový samomat!“ Je tím myšleno samozřejmě to, že hráč hrál velice špatně a porazil jak se říká sám sebe.

Ve světě skladebního šachu je však samomat něco zcela jiného. Jedná se opět o velmi specifickou úlohu, která je poměrně vzdálená tomu, co řeší běžný praktický šachista u své partie. Přesto se i samomat dá využít v rámci našeho tréninkového procesu. A to především z hlediska tréninku představivosti na šachovnici a zlepšení naší kreativity, podobně jako je tomu u úloh retrográdní analýzy.

Co je samomat?

A cože to vlastně je? Cílem samomatu není dát mat soupeři, ale dát ho sám sobě! V samomatech vždy začíná bílý a musí dosáhnout toho, aby mu černý dal mat. To zní jednoduše, nebo ne? Nikoliv! Problém nastává v situaci, kdy zjistíme, že černý nám dát mat nechce! Pointou samomatu tudíž je, že k tomu černého musíme donutit. Musíme tedy najít takové pořadí tahů, aby nám černý musel dát mat, protože nebude mít nic jiného, co by mohl zahrát! Z pohledu praktického šachu nás to může naučit tomu, jak maximálně omezovat možnosti soupeře a vytvářet různé zugzwangy, tedy nevýhody tahu. Opět si pojďme předvést několik samomatů prakticky.

Samomat 2. tahem

Zadáním této úlohy je samomat 2. tahem. Když se na pozici blíže podíváme, vidíme, že černý je téměř v zugzwangu. Možná lépe řečeno nemá skoro žádný tah. To znamená, že by rád udělal pat. Právě tomu musíme zabránit a nachystat nikoliv pat, nýbrž mat. Správné řešení spočívá v přípravném tahu 1.Se5! Nyní má černý dvě možnosti. Pokud zahraje 1…exd3, už můžeme vzít 2.Sxb3+ a černý nemá žádný jiný tah než 2…Jxb3+. Tím ovšem dává bílému králi mat! Maličko těžší může být řešení v případě 1…e3. Zde je zapotřebí uvědomit si, v čem je rozdíl oproti braní na d3. Ano, jistě, v tuto chvíli bílý král nemá pole d2! Bílý proto hraje 2.Jb2! a černý znovu nemá žádný jiný tah než 2…axb2. Tím však dává bílému králi krásný mat pěšcem.

Nyní ale důležitá otázka: proč je správně pouze tah 1.Se5? Vždyť bílý by mohl udělat i jiné tahy, nebo snad ne? Absolutně ne! Jakýkoliv jiný tah by totiž pozici změnil v neprospěch bílého! Posuďte sami: pokud zahrajeme jezdcem, pak už nemáme možnost tahu Jb2 (navíc vůbec nesmíme jít na c5, to bychom sami dali mat). Pokud půjdeme věží z d4 na d8, pak by varianta s tahem axb2 nevedla k matu, protože toto pole bude krýt střelec z h8. Věží na e3 jít nesmíme, protože by hned byl pat. A po Ve1 by černý nemusel brát na b2, ale měl by k dispozici ještě tah e2. A konečně pokud zahrajeme dámou, pak pustíme některé z polí, na které jinak černý král nemůže. Tudíž nám touto vylučovací metodou zbývá skutečně pouze a jedině tah Se5!

Samomat 2. tahem

I tato úloha je založená na vytempování černého. Černý může hrát dvěma pěšci, přičemž po tahu každého z nich uvolníme pole pro černého krále. Toto pole je tedy třeba odřezat. Když se navíc podíváme na pozici důkladněji, zjistíme, že tahem jezdce na f6 kryjeme jak pole e4, tak pole g4. Zkusme tedy nejprve 1.Jhf6. Pokud by černý zahrál 1…g3, zahrajeme 2.Se3 a černý by musel dát mat pěšcem na g2. Co ale když černý zahraje 1…e3? Poté už ta samá myšlenka nefunguje, protože střelec na g3 nebude krytý.

Tím pádem musíme zkusit druhou možnost, tj. 1.Jdf6. Ale v čem je rozdíl? Ano, pokud hraje černý 1…e3, přichází 2.Sg3 a černý musí dát mat na e2. Jenomže po 1…g3 znovu nemůžeme střelcem na e3. Zásadní rozdíl je však v tom, že z druhé strany se může do útoku zapojit bílá dáma! Díky přesnému tahu 2.Da8! bílý dostane černého e-pěšce do vazby a černý tím pádem znovu musí zahrát 2…g2 a dát bílému králi mat.

Samomat 2. tahem

V tomto příkladu je zcela jasné, jak má černý dát mat. Stačí, abychom ho donutili vzít bílého střelce na g2. Ale jak to přesně udělat? Určitě špatně je hrát střelcem, protože pak má černý více tahů svým střelcem. Pokud hrajeme jezdcem, uvolníme tím pole černému králi. Po tahu f-pěšce přestáváme krýt pěšce na g7. Co takhle si proměnit g-pěšce? V dámu ani věž ale nesmíme, protože tím bychom pokryli střelce na g2, což rozhodně nechceme! A co si postavit jezdce? No to už vůbec ne, to bychom dali mat černému králi! Rovněž ani střelce nemůžeme postavit. Pak bychom totiž měli k dispozici představení střelce na d5, což by řešení protáhlo o jeden tah. Ale moment, máme přece ještě c-pěšce! Jenomže proměnit ho v dámu, věž nebo střelce je stejně špatné jako v případě g-pěšce.

A co takhle jezdce? Ano, to je přesně ten tah, k cíli tedy vede pouze 1.c8J! Pokud černý hraje 1…exf6, pak po 2.exf6 nemá jinou možnost než 2…Sxg2 s matem bílému králi. Co když ale zahraje 1…e6? Co se tím změnilo? No jistě! V ten moment už si můžu postavit střelce na g8, protože na d5 se přes e6 pěšce nedostanu. Tedy po 2.g8S! černému opět nezbývá než zmatovat bílého krále po 2…Sxg2!

Autor blogu: IM David Kaňovský, www.dejf721.info